Božena Němcová
Božena Němcová
[4.2.1820-21.1.1862]
Původ této spisovatelky, jedné z výrazných autorek české obrozenecké éry a zakladatelky novodobé české prózy, je zahalen tajemstvím (podle některých odborníků je nemanželskou dcerou kněžny Kateřiny Zaháňské, nebo její sestry Dorethey a nejistota panuje i okolo jejího roku narození). Dle oficiálních pramenů se Němcová narodila jako Barbora Novotná (později Barbora Panklová) ve Vídni, vyrůstala v rodině Panklových v Ratibořicích u České Skalice. Výrazně ji ovlivnila rodinná výchova babičky Magdalény Novotné - prosté venkovské ženy. Jako sedmnáctiletá byla provdána za finančního úředníka Josefa Němce, který byl často služebně překládán. Spolu s ním a čtyřmi dětmi pobývala v Josefově, v Litomyšli, v Polné, Domažlicích, v Uherských Ďarmotech a v Praze. Manželství Josefa a Boženy Němcových však příliš šťastné nebylo, zejména kvůli hrubé a panovačné povaze J. Němce.
Božena Němcová se díky osobnímu půvabu, přirozenému talentu a společenské angažovanosti stýkala s mnoha představiteli české kultury a představiteli vlastenecké inteligence, do jejichž společnosti pronikla během svého pobytu v Praze v létech 1842-1845. Tato léta jsou dobou jejího velkého duševního a vzdělanostního vývoje. Na Chodsku (1845-48) Němcová zase přišla do styku s lidovým světem a tradicemi, venkovský lid si ji velmi oblíbil.
Když byl Němcové manžel přeložen po obvinění ze spiknutí do Uher, odstěhovala se i s dětmi do Prahy, kde opět navázala styly s vlasteneckými spisovateli. Tímto krokem sice vyřešila nesoulad v manželství, ale žila v bídě. Svého manžela nicméně několikrát v Uhrách navštívila. V roce 1853 zemřel její nejstarší syn Hynek a tato událost měla velký vliv na její chatrné zdraví. V roce 1861 se Němcová definitivně rozešla s manželem a odcestovala do Litomyšle redigovat své spisy, ale to se jí už nepovedlo. Koncem listopadu ji z Litomyšle do Prahy odvezl její manžel. Vánoce strávila se svými dětmi, o necelý měsíc později však zemřela. Je pochována v Praze na vyšehradském hřbitově.
Božena Němcová přispívala do řady časopisů básněmi, povídkami, cestopisnými črty, pohádkami a hádankami. Lidová vyprávění Němcovou inspirovala k sedmi svazkům Národních báchorek a pověstí a deseti svazkům Slovenských pohádek a pověstí, které jsou vesměs působivou beletrizací pohádkových námětů. Božena Němcová je také autorkou cestopisných a národopisných črtů (Obrázky z okolí Domažlického), realistických povídek z venkovského prostředí (Divá Bára
, Pohorská vesnice, Karla
, Pan učitel
, V Zámku a v podzámčí
) a vrcholné románové kronikářské povídky Babička
.
nebo také jiná verze
- narodila se ve Vídni, zemřela v Praze
- vyrůstala v rodině panského kočího Johanna Pankla a služky Terezie Novotné pod dívčím jménem Barbora Panklová
- diskutuje se o tom, že nebyla dcerou Panklových, možná je to dcera někoho z příbuzenstva kněžny Zaháňské (nejspíše její sestry)
- jako dítě žila v Ratibořicích, odkud chodila do školy do České Skalice
- na vytváření základů osobnosti Boženy Němcové měla zásadní blahodárný vliv babička z matčiny strany Magdalena Novotná, tkadlena z Náchodska, která s nimi žila v letech 1825-1829
- později byla na vychování v rodině panského úředníka ve Chvalkovicích, kde jí říkali slečna Betty
- zde byla velká knihovna, kde se Němcová začíná věnovat literatuře, avšak většina knih zde byla psána německy
- v sedmnácti letech se jí matka rozhodla provdat za (o patnáct let staršího) finančního úředníka Josefa Němce
- svatba se konala ve Skalici roku 1837
- dříve se Němcová klonila spíše k německému jazyku, avšak J. Němec z ní udělal vlastenku
- měli spolu čtyři děti: Hynek (1838-1853), Karel (1839-1901), Theodora (1841-1920) a Jaroslav (1842-1898)
- manžel byl často překládán, a tak se rodina musela téměř každý rok stěhovat
- pobývali v Červeném Kostelci, Josefově, Litomyšli, Polné a v roce 1842 se přestěhovali do Prahy
- v Praze se Božena Němcová brzy dokonale sžila s vlasteneckou inteligencí a stýkala se téměř se všemi představiteli tehdejší české a později i slovenské kultury
- Dr. Čejka ji seznámil s díly George Sandové, jejíž díla ji výrazně ovlivnila
- V. N. Nebeský ji přiměl k psaní básní (Němcová začínala jako básnířka)
- k jejím přátelům patřili například Borovský, Frič, Čelakovský, Erben, Purkyně, Světlá, Podlipská a slovenští spisovatelé Samo Chalupka, Ján Chalupka, Janko Kráľ nebo Andrej Sládkovič
- při pobytu v Domažlicích napsala Němcová Obrazy z okolí Domažlického
- v těchto letech se začala stupňovat bída celé rodiny - Němcová onemocněla a navíc zemřel její milovaný syn Hynek
- zoufalá hledá pomoc u svých přátel, ale někteří se jí obracejí zády
- manžel byl opět přeložen, Němcová s dětmi se odebrala do Prahy
- nakonec byl její manžel dán do výslužby s nepatrnou penzí
- napětí mezi manželi stále vzrůstalo, roku 1861 se rozešli a Němcová se odstěhovala do Litomyšle
- na smrt nemocná se vrátila do Prahy, kde 21. ledna 1862 zemřela
- je pochována na Vyšehradě
DÍLO:
obrazy ze života "Obrazy z okolí domažlického; Selská politika; Obrázek vesnický; Hospodyně, na slovíčko"
básně "Slavné ráno; Ženám českým"
pověsti "Národní báchorky a pověsti"
pohádky "Slovenské pohádky a pověsti"
próza "Pohorská vesnice; V zámku a podzámčí"
povídky "Babička; Pomněnka šlechetné duše; Baruška; Rozárka; Karla; Divá Bára; Chudí lidé; Chýše pod horami; Dobrý člověk; Pan učitel"
František Halas napsal básnickou sbírku Naše Paní Božena Němcová
Tento text byl zkopírován ze serveru: http://www.cesky-jazyk.cz/zivotopisy/bozena-nemcova.html#ixzz1hlHNmuRT
Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Komentáře
Přehled komentářů
Moje je též oblíbená...=)
Nejhezčí pohádka je samozřejmě Babička...=)
Mám ji hrozně ráda...
Super!
(Mianako, 7. 1. 2012 19:32)