Až opadá listí z dubu

Byl nádherný podzimní večer a já se procházel v parku jak bylo mým oblíbeným zvykem.

Nic jiného jsem ani dělat nemohl.Tyhle procházky byli osvobozující a mé problémy jako by zmizely ve večerním větru.Dnes byl krásný úplněk , a já si užíval vše kolem.Tahle nálada mě ale přešla hned co jsem si uvědomil že je možná naposled , prý si pro mě má zítra někdo přijet, copak nechápou že jí chci být volný, jen jeden pouhý rok mě dělil od svobody, a teď sem vkoncích .

Jen abych vám to vysvětlil mé jméno je Uzumaki Naruto, už od narození žiji  v dětském domově, není to tak zlé jak to vypadá ale jsem jak se říká samotář. Nejraději bych utekl , ale našli by mě a já bych dostal výprask zase. Abych to neprotahoval, zítra si pro mě má přijet můj nový „Otec“ , nějaký boháč …. Nikdo ho moc nevídá a moc se toho o něm neví , takže o něm nevím zhola nic.

Když jsem si tu bolestnou pravdu uvědomil, ukápla mi slza nedokázal jsem to zastavit, rok jeden rok tady a byl bych volný, už jsem z dálky viděl a pro moje štěstí mé slzy skryl příval deště. Když jsem se vrátil , prošel brankou, tak jsem vlezl oknem do svého pokoje.

(No co ? myslíte si že by mě pustili jen tak ven když vědí že zítra je můj soudny den..)

Převlékl jsem se, a šel spát z pochmurnými myšlenkami na to co mě čeká.

Už dlouho jsem sám a tak jsem se rozhodl že adoptuji dítě, vím je to sobecké ale já žádné děti mít nebudu, né že bych nemohl ale pro gaye  je trochu těžší najít si manželku , před pár dyn jsem byl u pracovnice a vybral jsem si napohled symtického kluka , jménem Naruto.Upřímně doufám že s ním nebudou problémy ale podle záznamů není problematické dítě , štěstí že mě můj otec už vydědil jinak by to teď udělal , jeho povrchní názory , pokud nemá tvou krev není to tvůj syn ....to fakt nepotřebuju.

Mé jméno je Itachi Uchiha a můj otec je majitelem Uchiha indastries  tahle firma vlastní obchodě po celém světě, moje stávají práce je právník , moje matka a mladší bratr Sasuke , mě chápou a podporují.

Už se nemůžu dočkat svého syna, aspoň to je v mé mysli ale nevím co je to být otcem , takže moje taktika , no dobře přiznejme si to , už když jsem viděl jeho fotku , chtěl jsem ho obejmout a políbit. Zkusím bát dobrým přítelem  a možná to přeroste v něco víc ale nebudu si nic nalhávat 17letý adolescent …..  a gay takové štěstí mít nebudu a to že ho vytrhnu takřka z domova stačí.

Můj myšlenkový pochod skončil právě jsem dojel do garáže svého sídla můžeme říci .

Hned jsem se odebral ke spánku zítra budu mít co dělat .

8:00 Druhý den ráno

Vzbudil mě budík , nasnídal jsem se vydal se pro Naruta.

Když jsem přijel k dětskému domovu uvítala mě starší dáma.

„Dobrý den ,  vy budete jistě pan Uchiha , chvíli počkejte hned ho přivedu“ řekla mi a po pár minutách vyšla ven v závěsu s Narutem , byl blondýn , tak stření postavy , asi tak 170cm , odhadem byl dobře stavění přesně někdo pro mě ale když odcházel a loučil se nejspíše s přáteli, měl krásný úsměv . Ale jakmile se zavřeli dveře jeho krásný úsměv se změnil ve smutnou tvář , a já už jen chtěl aby se takhle usmíval na mě a jen na mě.